Dvojité kácení
3. 10. 2008
Už uteklo pár dní od hodů a mája kupodivo stojí dál...nehodlali jsme však pokoušet dále její výdrž a rozhodli jsme se, že letos bude kácení dřív než bývalo v letech minulých a právě z důvodu, že nikdo z nás nechce jít do lochu jen kvůli tomu, že to někomu spadne na hlavu :-)...stačí, že kradená, jeden průser na máju je akorát :-)
Kácení padlo na třetího října, ale opravdu kácení, jako skutečně kácení dřevěného stromu, termín kácení jakožto večírku zatím ještě není znám. Během odpoledne jsme se pomalu slízali před spartakem a čekali, než přijede jeřábník, mezi tím proběhla válečná porada s nominací nějakého hrdiny, který se nechá jeřábem vytáhnout navrch, uváže lano a po svých sleze dolů. Hlavní stárek však nepřipustil ostudu a pustil se do toho sám...ono mu taky nic jinýho nezbývalo, když tam nikdo jiný nechtěl :-) A zatímco Tomovi nahoře moc do smíchu nebylo, my dole jsme se skvěle bavili a to zejména na jeho úkor a úkor Hanky, která s výrazem "žena za volantem na nepřehledné křižovatce" pozorovala jeho počínání...
Tom se nakonec šťastně ocitl na zemi (nahoru by stejně nespadl :-)) a pak už to všechno bylo na tom čaroději v jeřábu se startkou v koutku...párkrát zatahal za nějakou páčku a mája byla ve vzduchu...pomalu nadešel čas na spřádání plánů krádeže praporu. Já a Zdenda jsme měli skvělý plán - ukrást prapor dřív než všichni ostatní, to prostě nemohlo selhat. Nakonec jsme však stroskotali na své vlastní blbosti, protože prator byl ke špici kurevsky přidrátován, takže se nám nedařilo jej ukradnout a proto jsme po chvilkové řavě přenechali Tomovi. A stejně: Proč krást nevyšitý prapor?? :-D
Už zbývalo nás stromeček jen pořezat a přesunout se k Hance...malá májka byla oproti velké sranda...vytáhnout ze země, říznout na půl, dát si pár kořalek a zmizet domů.
Ale každé kácení se musí řádně zapít a protože naše kácení je v nedohlednu, jeli jsme alespoň na kácení podolské v Bedřichovicích. Ze začátku chvíli trvalo, že začala tepat zábava, ale s rostoucí hladinou alkoholu (vyjma mě - já byl autem) se dařilo zábavu tvořit tak nějak samovolně :-)...zejméně Joža se o společenský ruch staral znamenitě a nezkazil tento večer žádnou srandu. Po dlouhé době jsem se rozhodl na nějaké akci pořídit lístky do tomboly a musím říct, že jsem nelitoval. Ze začátku to moc nevypadalo nadějně, ale nakonec náš stůl vcelku exceloval. Co vím, tak jsme vyhráli množství piv, salám, víno a kořalku...nic z toho masozřejmě nebylo legálně, ale kdybychom měli dbát čísel a obrázků na tiketu, tak se to losuje ještě dneska :-)
Večer jsem zakončil krásnou projížďkou snad po celém Brně, kdy jsem veškeré osazenstvo rozvážel do svých domovů a jak Evča trefně poznamenala - konečně jsem se taky bavil :-)...pak ještě následoval sáhodlouhý rozhovor s Romčou a Jóskem (který záhadně v prostřed věty za jízdy vystoupil s auta...) o jednom páru, který se neuvědomuje (respektive část tohoto páru si neuvědomuje), že už je po hodech a bylo to okořeněno celkem peprnými hláškami, z nichž přibližně všechny byly natolik vulgární, že se ani nehodí k publikaci. mně nezbývalo než dodat, že vím ještě o jednom páru, který si neuvědomuje (respektive část tohoto páru si neuvědomuje), že už je po hodech...o:-)...bystrý človek pozná, o které páry šlo, aniž by byl přítomen této rozpravě :-)
Po příjezdu domů (cca půl páté) jsem dal auto do garáže, v tichosti se vyšplhal do prvního patra, kde jsem zjistil, že veškerá moje snaha přišla vniveč, neboť naši už byli vzhůru a místo ahoj mi nechápavým a odměřeným hlasem řekli řekli : "Proč dáváš auto do garáže, když víš, že za 10 minut vyrážíme??" To jsem sice věděl, ale malinko na to zapomněl...naštěstí jsem přijel, ještě včas, takže jsem byl ušetřen rodičvského kázání.
A vzhledem k tomu, že naši vypadli, mně tudíž nic nebránilo v prosapání celého dne...
Kácení padlo na třetího října, ale opravdu kácení, jako skutečně kácení dřevěného stromu, termín kácení jakožto večírku zatím ještě není znám. Během odpoledne jsme se pomalu slízali před spartakem a čekali, než přijede jeřábník, mezi tím proběhla válečná porada s nominací nějakého hrdiny, který se nechá jeřábem vytáhnout navrch, uváže lano a po svých sleze dolů. Hlavní stárek však nepřipustil ostudu a pustil se do toho sám...ono mu taky nic jinýho nezbývalo, když tam nikdo jiný nechtěl :-) A zatímco Tomovi nahoře moc do smíchu nebylo, my dole jsme se skvěle bavili a to zejména na jeho úkor a úkor Hanky, která s výrazem "žena za volantem na nepřehledné křižovatce" pozorovala jeho počínání...
Tom se nakonec šťastně ocitl na zemi (nahoru by stejně nespadl :-)) a pak už to všechno bylo na tom čaroději v jeřábu se startkou v koutku...párkrát zatahal za nějakou páčku a mája byla ve vzduchu...pomalu nadešel čas na spřádání plánů krádeže praporu. Já a Zdenda jsme měli skvělý plán - ukrást prapor dřív než všichni ostatní, to prostě nemohlo selhat. Nakonec jsme však stroskotali na své vlastní blbosti, protože prator byl ke špici kurevsky přidrátován, takže se nám nedařilo jej ukradnout a proto jsme po chvilkové řavě přenechali Tomovi. A stejně: Proč krást nevyšitý prapor?? :-D
Už zbývalo nás stromeček jen pořezat a přesunout se k Hance...malá májka byla oproti velké sranda...vytáhnout ze země, říznout na půl, dát si pár kořalek a zmizet domů.
Ale každé kácení se musí řádně zapít a protože naše kácení je v nedohlednu, jeli jsme alespoň na kácení podolské v Bedřichovicích. Ze začátku chvíli trvalo, že začala tepat zábava, ale s rostoucí hladinou alkoholu (vyjma mě - já byl autem) se dařilo zábavu tvořit tak nějak samovolně :-)...zejméně Joža se o společenský ruch staral znamenitě a nezkazil tento večer žádnou srandu. Po dlouhé době jsem se rozhodl na nějaké akci pořídit lístky do tomboly a musím říct, že jsem nelitoval. Ze začátku to moc nevypadalo nadějně, ale nakonec náš stůl vcelku exceloval. Co vím, tak jsme vyhráli množství piv, salám, víno a kořalku...nic z toho masozřejmě nebylo legálně, ale kdybychom měli dbát čísel a obrázků na tiketu, tak se to losuje ještě dneska :-)
Večer jsem zakončil krásnou projížďkou snad po celém Brně, kdy jsem veškeré osazenstvo rozvážel do svých domovů a jak Evča trefně poznamenala - konečně jsem se taky bavil :-)...pak ještě následoval sáhodlouhý rozhovor s Romčou a Jóskem (který záhadně v prostřed věty za jízdy vystoupil s auta...) o jednom páru, který se neuvědomuje (respektive část tohoto páru si neuvědomuje), že už je po hodech a bylo to okořeněno celkem peprnými hláškami, z nichž přibližně všechny byly natolik vulgární, že se ani nehodí k publikaci. mně nezbývalo než dodat, že vím ještě o jednom páru, který si neuvědomuje (respektive část tohoto páru si neuvědomuje), že už je po hodech...o:-)...bystrý človek pozná, o které páry šlo, aniž by byl přítomen této rozpravě :-)
Po příjezdu domů (cca půl páté) jsem dal auto do garáže, v tichosti se vyšplhal do prvního patra, kde jsem zjistil, že veškerá moje snaha přišla vniveč, neboť naši už byli vzhůru a místo ahoj mi nechápavým a odměřeným hlasem řekli řekli : "Proč dáváš auto do garáže, když víš, že za 10 minut vyrážíme??" To jsem sice věděl, ale malinko na to zapomněl...naštěstí jsem přijel, ještě včas, takže jsem byl ušetřen rodičvského kázání.
A vzhledem k tomu, že naši vypadli, mně tudíž nic nebránilo v prosapání celého dne...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář