Hnus, humus, kentus a hegeš

Tento den byl v plánu sraz se starou dobrou průmyslovkou...přece jen všechny už tak často nepotkávám, takže jsem na ty existence velmi těšil :-)...jenže opět všechny zachvátil obávaný syndrom komunikace, takže jsme se nebyli stavu domluvit ani na podniku, který navšítívíme. Shodli jsme se na tom, že by měla být nějaká klidná hospůdka, kde se uslyšíme, aniž bychom na sebe museli řvát. Takže v den konání se nakonec vybral Bigbít - což vzhledem ke zrovna probíhajícímu koncertu nebylo zrovna nejklidněší místo, ale budiž :-).
Již dlouho mám na tuto hospodu názor, že tam musí být nějaké "patogení zóny" (nebo jak se to jmenuje), protože ze všech návštěv této hospody si ani jednu nepamatuji. Takže jsem začal pít opatrně nejprve "jedenáctečky", jenže se pak se to (jako obvykle) zvrhlo ve sprostou pankovačku a ty rumy se počítad nedaly (maximálně zaokrouhlovat :-)). Mé naději, že bych aspoň tentokrát mohl něco pamatovat napomohla zavírací doba. Takže po domluvě už bylo v plánu jen jídlo a hurá domů...jenže co čert nechtěl - na jídlo jsme šli Pod lékárnu, kde se kromě jídla opět vehementně pilo.
Takže když jsem se o půl dvanácté ráno probudil, tak jsem zjistil, že si opět pamatuji jen velmi málo (holt si potrpím na tradice :-))...ještě si tak matně vzpomínám, že jsme uprostřed ulice dávali hobla Marťasovi, takže asi večírek :-)