Příprava na hody
Jako by těch večírků za celé léto bylo málo, tak o víkendu musel přijít ten největší a nejočekávanější – Slatinské hody. Už podle nácviků a letních nocí bylo jasné, že být aspoň trochu při smyslech bude letos těžký úkol (teď mluvím i za sebe :-)). Prvním opatřením bylo, že na máju jsem jel autem, protože jsem pak měl vézt na autě chvojí. Auto bylo do cca čtyř hodin zaneprázdněno firemními záležitostmi a pak už jsem mohl vyrazit. Když jsem přijel do lesa, byly už mája i malá májka pokáceny a čekaly, až je někdo odnese na vlečku. No okolo zrovna nikdo nešel, tak jsme si je museli naložit sami, ale pro takové ostřílené zálesáky to byla jen taková malina :-). Větší problém nastal u hospody kde byly již tradičně zaparkovaná auta (a to i přes to, že jsme tam natáhli výstražnou pásku „POZOR PLYN“). Takže materiál uchopit a odtáhnou o cca 15 metrů. Jedno auto tam bohužel mělo zařazenou zpátečku, ale my ho tlačili dopředu, takže jsme mu trošku přepočítali zoubky a bude si muset nechap opravit převodovku (ale co, je to jen spotřební zboží :-)). A pak už nám nic nebránilo razit to směr Slatina. U kruháču se již tradičně nasedlo na vlečku a zpívalo se až k hasičce, kam jsme naši máju zaparkovali.
Pak se to ale nějak záhadně rozpilo – pivo, víno, rum – takže na práci nám již nějak nevyšel čas. Večer nám trochu sprchlo, tak jsme si vyzkoušeli, jak to asi měli kluci z M*A*S*H a postavili jsme si bleskové rychlosti přístřešek, za který by se nemusel stydět ani velitelský štáb (jen kdyby nám tam nezatíkalo :-))
To už ale bylo pomalu čtvrteční ráno a nadešel čas něco dělat, takže jsme šli nakoupit piva, aby nám u té práce nevyschlo v hrdle :-) A pak už to byla klasika – holky zdobily plac, já se Zdenem jsme si vzali na starosti jámu a Mišák si ošéfoval obě máje. Všechno klapalo...až do okamžiku, kdy holky zjistili, že bude málo chvojí. Takže opět do lesíka a někde nenápadně si vyhlídnout dva malé stromečky a úplně stejně nenápadně je zase odvézt na plac. První fáze vyšla naprosto parádně, druhá už méně – když jsme to nakládali, tak zrovna musel jet kolem nás plný autobus :-).
Ale naštěstí se to obešlo bez problémů (pro tentokrát) a my mohli vesele makat dále. No a večer se to odvíjelo úplně stejně jako ve středu, možná o trošičku divočeji :-).
V pátek na desátou byl domluven jeřáb...přijel, zapatkoval, odpatkoval a mohl jet zase do řiti. Při nakládání máje na vlečku se nám totiž mája decánko zavlvnila, ale na konci už ta vlna byla trochu větší a v jedné navrtávané větvi se nám zlomila špica. V tu chvíli jsem měl na rtu píseň „Ta slatinská mája tenká“, ale z pochopotelných důvodů jsem radši držel hubu :-). Takže rychle hlava mapa a vymyslet nějaký plán, abychom nemuseli mít „indiánské hody“. Nápadů byla spousta, ale nejvíce se nám zamlouvala nová špica, přidělaná k stávajícímu kmeni železnou objímkou. A tak se i stalo, stačilo jen sehnat objímku a špicu. Objímku si vzali na starosti kluci z Židenic a pro špicu vyrazilo osvědčené čórkařské duo Mišák a Bulhar obohaceni ještě o Jiříky Plhala a Gándího. Mišák valal ještě hajnýmu, abychom to měli legálně, že potřebujem jeden malý stromek kvůli špici. Hajný byl zrovna zaneprázdněn, takže nám odsouhlasil i to, co nechtěl :-). Jenže na místo určení jsme nějak netrefili, čas nás tlačil, takže jsme vlítli do prvního lesíku a tam si vyhlídli pěkných pár smrčků – to kdyby mě to s tou pilou začalo bavit :-). Sejmuli jsme prvního, odřízli si jen špicu a mazali rychle k autu, než nás někdo uvidí. Ale asi jsme nemazali dostatečně rychle, protože k nám akorát přijížděla multikára patřící nějakých technickým službám, či podobné záškodnické organizaci. Můj nápad byl zdrhnout do lesa a až vypadnout vybrat jiný strom a zmizet. Mišák přišel s řešením jít v klidu dál, jakože nic a jakože to máme legálně. Jeho varianta se ukázala býti tou nepravou, protože jak nám „kluci z multikáry“ vysvětlili, tak jsme již byli v jiném revíru, tudíž jsme porušili zákon, takže na nás ti chcáni zavolali policii. Filcky přijely nezvykle rychle (pila byla ještě teplá :-)), chvíli se bavili s „klukama z multikáry“, pak si něco zapisovali a řekli nám, kolik že po nás chtějí peněz. Pět tisíc jsme u sebe neměli ani náhodou, takže jsme chvíli licitovali o ceně (připadal jsem si jak někde na trhu :-)) až jsme se nakonec shodli na dvou tisících. A jelo se dál :-)
Rychle naroubovat špicu, zamaskovat to chvojím, novou špicu nazdobit, to vše v rychlosti, protože jeřáb měl čas jen do tří hodin. My jsme ale hrozně šikovní a proto jsme to s tihli s předstihem a ještě zbyl čas na retko, než přijel jeřáb. A znovu naložit máju (tentokrát nic neprasklo – škoda mohlo být veselo :-)), vyvézt ji ven a nechat to na jeřábníkovi. Ale letos se na hodech prostě dělá všechno nadvakrát, takže i jeřáb zvedal na dvakrát, protože se potřeboval převázat lano. Pak už to šlo hladce a po generálce a opravě chodníku nás čekala letní noc, která probíhala v stejném akloholovém oparu jako všechny předešlé :-). A po letní noci už nastalo to, kvůli čemu jsme předešlé tři dny nespali...:-)
Komentáře
Přehled komentářů
kdepak, byl jsem hlavním myslitelem a stavitelem zaroveň, ještě ted se bavím, když si vzpomenu na vaši bezradnost:)
M*A*S*H
(Bulhar, 22. 9. 2008 20:31)
Však řeč byla pouze o tom hlavním přístřešku...
Osobní stany se stavěly individuálně a já jako již tradičně začal svůj stan stavět kolem jedné hodiny raní :-)
A pokud mě moje chatrná paměť nešálí, tak v době stavění přístřešku jsi byl na fotbale :-)
jako v M*A*S*H
(Mišák, 22. 9. 2008 16:31)čemu říkáš bleskově postavit stan? to že jsem jako poslední začal, měl ho první a ještě vám stačil postavit M*A*S*H přístřešek? nebýt mě, ještě teď tam stojíte a prší na vás:)
M*A*S*H
(Mišák, 22. 9. 2008 21:30)